Hnojení rostlin (fertilizer)

Zvětšit :::

Přihnojování Přihnojování rostlin by se mělo stát samozřejmou a pravidelnou procedurou. Některé rostliny trpí nedostatkem minerálů a prvků, proto se dobře kontrolujte pravidelné přihnojení. Důležité elementy v zemině V zemině se nachází minerální a organické prvky, důležité pro růst rostliny, které tyto elementy ze zeminy čerpají. Proto je pravidelné dodávání těchto elementů pro rostliny velice důležité. Příznaky při nedostatku dusíků Dusík je důležitý pro stavbu bílkoviny živého organismu. Dusík je důležitý pro buněčnou stavbu, pro tvorbu bílkovin v těle rostlin, tvorbu chlorofylu. Ten hraje důležitou roli ve fotosyntéze rostliny. Má vliv na tvorbu chlorofylu v listech a celé rostlině. Jestliže rostlina nemá dostatek dusíku, listy i rostlina jsou světlezelené, rostlina nevykazuje růst, listy vadnou. Přebytek dusíku způsobuje tmavnutí listů, jsou velké a šťavnaté a dochází k poškození rostliny i jejích plodů ( i plodů citronu, pomeranče atd.). U sukulentních rostlin (např. kaktusy, aloe atd.) vede ke ztenčení kůže listů, která se loupe. Může vést k uhynutí rostliny nebo k problematickému růstu. Proto při používání hnojiva s obsahem dusíku musíme být velice opatrní a hnojení nepřehánět. Hnojiv je celá řada, můžeme si vybrat to příhodné. Fosfor je hlavní součástí buněčného jádra. Zabezpečuje energetické procesy v buňkách rostlin. Při nedostatku fosforu jsou listy tmavozelené, objevují se šedivé až červenofialové skvrny, které zachvacují celý list. Nejprve jsou napadeny listy nížeji položené, a pak se rozšiřuje skvrnitost po celé rostlině. Růst výhonku a květů se zpomaluje. Z nedostatku fosforu na listech fikusu BENJAMIN objevují vyschlé kraje. S přebytkem fosforu se setkáváme zřídka. Je narušen přísun železa a zinku - na listech se objevují skvrny. K doplnění fosforu se hodí super-fosfátové hnojivo atd. Na listech se objevuje také nedostatek draslíku. Vápník napomáhá spolu s dusíkem růstu rostliny (pomáhají vstřebat kysličník uhličitý ze vzduchu) a hydrataci proteinů v buňkách. Vápník je důležitý při kvetení, aby květy měly dobrou barvu velikost. Při nedostatku vápníku jsou květy velmi malé. Při nedostatku draslíku v buňkách dochází k nashromáždění amoniaku a nastává odumírání tkání rostliny (listy žloutnou na krajích a postupně opadávají). Růst rostlin se opožďuje. Charakteristickým znakem nedostatku draslíku je velmi světlá barva po celém listě, žloutnutí začíná na povrchu listu a pokračuje na spodní stranu až k řapíku. Rostliny jsou náchylné k plísňovým nemocem. Při přebytku draslíku, rostlina zpomaluje růst, listy tmavnou a nové listy jsou drobné. Dobrá jsou hnojiva s obsahem draslíků, draselných solí (40%). Síra je jednou z důležitých látek pro tvorbu proteinů v buňce. Je nutná pro normální růst rostliny. Při nedostatku síry jsou listy rostlin světlé, zastaví se růst a rozvoj rostliny. Listy žloutnou a opadávají. Při přebytku síry, listům žloutnou okraje, uvadají, kroutí se dovnitř. Pomalu odumírají a opadávají. Na doplnění síry v půdě se používají speciální přípravky jako např. superfosfáty. Také nedostatek vápníku se projevuje na listech na př. senpolie, vypěstované v květináči na kyselé zemině. Vápník je nezbytný pro rostliny. Zúčastňuje se při uhlovodanových a dusičnaných procesech. Zabezpečuje pevnost buněčných stěn. Nedostatek oslabuje růst kořenů, stonků. Bez něj odumírají mladé listy a výhonky. Nejprve zblednou, kroutí se a odumírají. Nedostatek vápníku ukáže měření pH zeminy. Mohou však scházet i jiné minerály. K nedostatku vápníku může přispět přebytek dusíku, draslíku a hořčíku. Vápník není dobrý pro kaktusy mající velké množství bodlin. Přebytek vápníku vede k narušení správného množství dusíku, boru, či železa v půdě. Projevuje se hlavně na listech jako bezforemní skvrny, které ničí tkáň listů. Hořčík je důležitý pro tvorbu chlorofylu, účastní se procesu fotosyntézy. Nedostatek hořčíku zaviňuje blednutí listů, zhrubnutí žilkování na ploše listu. Ten začíná žloutnout, objevují se skvrny a zvětšují se. Žilky zůstávají zelené. List dostává oranžovo-černý nádech. Projevuje se to i na pažních částech rostlin. Začínají odumírat kořeny, rostlina nepřijímá vápník a nastávají symptomy, které naznačují nejen nedostatek hořčíku, ale i vápníku. Hořčík je obsažený v organických hnojivech. Nedostatek vykazují nejvíce kyselé zeminy. Železo se podílí na tvorbě chlorofylu a bílkovin. Podle toho, jaký je stupeň obsahu železa v kořenech rostlin se určí kyselost zeminy. Zjistit lakmusovým papírkem. Nejčastěji se objevuje nedostatek železa u zásaditějších zemin. Začínají žloutnout listy, objevuje se to převážně u mladých listů, tam začíná žloutnutí a postupuje ke starším. Přebytek železa se téměř nevyskytuje. Listy žloutnou, kroutí se, zaostává růst kořene. Listy dostávají tmavý odstín. Při velkém přebytku železa listy a rostlina pomalu odumírá. Při přebytku se špatně vstřebávají fosfor a hořčík. U rostlin se může objevit i nedostatek jiných elementů. Bor je důležitý pro strukturu buněčných stěn a syntézu nukleových kyselin. Je nezbytně nutný pro normální růst rostliny, hlavně mladé části rostlin. Při nedostatku boru se v rostlině hromadí toxické látky, které otravují rostlinu. Odumírají mladé vrchní části rostlin, začínají zahnívat a odumírají. Listy hrubnou, deformují se a opadávají. Při dlouhodobém nedostatku boru je rostlina slabá, drobná, nekvete a brzy hyne. Přebytek boru se projevuje na spodní části listů výskytem skvrn, které se zvětšují, ničí tkáň listů a rostlina hyne. Mangan zajišťuje rostlinám asimilační uhlo-kysličníkovou reakci. Hraje velkou roli ve fotosyntéze a dýchání rostlin. Nedostatek manganu se projevuje v první řadě na zeminách s vyšším obsahem vápníku. Je to zapříčiněno mimo jiné zálivkou tvrdou vodou. Na listech se objevují skvrny ve formě žlutých teček, stonek a listy blednou, objevují se nekrózní skvrny. Nazývá se to kapkový syndrom. Začíná z okraje listů a rozšiřuje se po celé jeho ploše. Nadbytek manganu se projevuje nejvíce na zeminách kyselých. Symptomy jsou podobné jako při nedostatku hořčíku. Zbytňují listové žilky, hlavně u starších listů. Z maličkých skvrn vznikají nekrotické velké, které zachvacují celý list a rostlinu a ta hyne. Listy opadávají. Měď se podílí na syntéze bílkovin a uhlohydrátů, na procesech fotosyntézy a dýchání. Ochraňuje rostliny před napadením plísněmi a houbami. Nedostatek mědi se objevuje s přebytečným množstvím fosforu. Nejvíce se projevuje v humusových půdách a hnojivech. Objevují se na listech bílé skvrnky, bledne celá rostlina. Přebytek mědi také škodí rostlině. Rostlina nekvete, neroste, prostě neprospívá. Listy jsou skvrnité a odpadávají. Začíná proces napadení listů od zdola. Molibden se zúčastňuje v dusíkaté obměně. Nedostatek molybdenu se projevuje u rostlin s kyselou zeminou. Snižuje se množství chlorofylu ve tkáních rostliny. Na listech se objevují žlutavé skvrny mezi žilkami nebo na krajích listů. Ty začínají usychat a opadávat. Přebytek molibdenu přispívá k růstu rostlin a posílení funkcí. Způsob doplnění mikro a makroelementů zpracování a ošetření semen v roztocích makroelementů přihnojováním rostlin přes zeminu i listy v období růstu a rozvoje rostliny dodání mikro a makroelementů do směsí organicko-minerálních hnojiv. Příznaky přebytků minerálních látek: ♣ listy zanikají, žloutnou, opadávají ♣ bílý povrch zeminy a kraje květináčů či jiných nádob ♣ suché hnědavé skvrny na listech a okrajích listů ♣ zastavený růst rostliny v létě a v zimě ♣ oslabené rostliny s vytáhlými stonky Několik rad při hnojení: Nedostatek či přebytek makro i mikroelementů jsou provázeny neprospíváním rostlin. Nemusí se projevit ihned, ale až po čase. Přebytečné množství jakéhokoliv elementu v zemině způsobuje nedostatek druhých. Z toho vyplývají negativní reakce rostlin. Zjistit přesnou diagnozu nedostatků není jednoduché. V první řadě deficit některých elementů vyvolává velice podobné reakce. Např. nedostatek železa se projevuje podobně jako nedostatek hořčíku atd. Často se stává, že v zemině je přebytek jednoho a nedostatek druhých elementů. Nastává nerovnováha. Shodné symptomy narušené rovnováhy elementů. Nedostatek dusíku v začátečním stadiu, kdy žloutnou listy, staré v nižší části rostliny, jsou podobné nedostatku světla v zimním období. U některých rostlin způsobuje v listech nárůst útvarů, vypadajících jako červený květ. Při napadení některými škůdci vypadá rostlina podobně, listy se kroutí a opadávají. Nedostatek draslíku se projevuje padnutím listů, světlají a osychají okraje. Tyto příznaky je však možné považovat také za špatnou zálivku. Nedostatek mědi se projevuje narušením tkáně listů, ty se kroutí a vadnou. Lze to přirovnat k přesušení zeminy, k prudkému světlu a umístění na horkém místě. Jak postupovat při nedostatku potřebných elementů? V první řadě je potřeba zjistit příznaky rostlin, které neprospívají, které jsme dlouho nepřesazovali a nepřihnojovali. Rostliny přesadíme a pohnojíme. Jestli se toto stane v jarním a letním období, tak přesazenou rostlinu začneme za 2 až 3 týdny přihnojovat kompletním přípravkem pro daný druh rostliny. Existuje hodně příhodných přípravků, které podporují růst a kvetení rostlin. Jestli se projevují u rostlin příznaky nedostatku jakéhokoliv mikroelementu, tak zjistíme jak byly rostliny hnojeny a ošetřovány. Zkontrolujeme zálivku a škůdce. Musíme se snažit zjistit příčinu, abychom mohli rostlinu řádně ošetřit, v oblastech s tvrdou vodou to mohou být i tyto příčiny - velice citlivé jsou např. gardenie. Rostliny zaléváme čerstvou měkkou vodou s pH ne vyšším než 5,5. Někdy se objevují příznaky nedostatku nějakého elemntu, i když jsou rostliny přesazené do dobré zeminy. Mohou se objevit reakce rostliny na kyselost zeminy. Určitou roli může hrát nedostatek vápníku v dané zemině. Může to být zapříčiněno přemírou dusíku - při hnojení močovinou či organickým hnojivem. V takovém případě rostliny raději přihnojujeme speciálními hotovými hnojivy. Organická hnojiva - hnůj či močovinu zapracujeme do zeminy před přesazováním rostlin několik týdnů předem. Odstranění disbalanční situace v zemině: ♣ provedeme přesazení rostliny do čerstvé zeminy ♣ dbáme na velikost nádoby či květináče ♣ zaléváme měkkou vodou ♣ řídíme se doporučenými instrukcemi k pěstění ♣ užíváme doporučená hnojiva ♣ sledujeme fyziologický růst rostlin Kdy přihnojovat ? Pokojové rostliny při ohraničeném prostoru silně vysilují zeminu, kořeny jsou prorostlé v zemině a proto je nutno čas od času rostliny přesadit a ošetřit kořeny. Rostlinám dodáme příslušné hnojivo. Hnojivové zálivky je lépe provádět na večer. Hnojit můžeme jen zdravé rostliny v době růstu a kvetení. V čase odpočinku a koncem léta, na podzim se rostliny nehnojí. Nehnojíme, nezakořeněné a nemocné rostliny. Někdy nezaléváme hnojivovou zálivkou suchou zeminu. Rychle rostoucí rostliny hnojíme častěji, rostliny, které rostou pomalu, řidčeji. Kvetoucí pokojové rostliny hnojíme nejvíce v čase nasazování poupat. Kdy nedoporučujeme hnojení ? ♣ rostliny v období klidu a na konci periody růstu a před obdobím klidu ♣ rostliny čerstvě přesazené nebo koupené, hnojíme až za 2 týdny ♣ nemocné rostliny, kdy ještě neznáme příčinu onemocnění ♣ rostliny s nemocným kořenovým systémem (kořenová hniloba) ♣ kaktusy se nedoporučují hnojit organickými hnojivy Druhy hnojiv Rostliny potřebují v různém období růstu a rozvoje různá hnojiva. ♣Dusíkatá hnojiva přispívají k silnému růstu stonků, listů a stvolů. Při přebytku dusíku rostliny se perioda vegetace oddaluje, květy se zatahují, rostliny jsou náchylné k plísním a houbám. ♣Fosforokyselé hnojivo urychluje růst a prodlužuje kvetení rostlin. ♣Draselná hnojiva přispívají k růstu rostlin a kvetení. Společne s fosforokyselými hnojivy přispívá draslík na krásné kvetení a barvy květů. Pro kvetoucí rostliny se používá draselné hnojivo ze všeho nejčastěji, hlavně v čase nasazení poupat a rozvití květů. Toto hnojivo se nemá používat u kamélií v době, kdy raší poupata a u rostlin listových. Přehnojené rostliny později kvetou, nerozvitá poupata opadávají. Řezané květiny přehnojených rostlin se špatně udržují ve vodě. V současné době si můžeme hnojiva vybrat ve formě prášků, granulí, tabletek, tyčinek nebo v tekuté formě. Řídíme se instrukcemi uvedených na balení. Prášky a granule se používají v sadovnictví a na polích. U pokojových rostlin je lépe používat hnojiva tekutá, tablety a nebo tyčinky. Koncentrace hnojivových zálivek musí být slabá, zvláště u mladých rostlin a u rostlin na začátku růstu, doporučuje se slabší a častější zálivka. Nyní je možnost velkého výběru hnojiv. Mnozí pěstitelé používají organická hnojiva ze zahrádek. Organická hnojiva posilují fyzicky zeminu, snižují kyselost a zlepšují její aretaci. Hnůj a humus jsou velice cenné dusíkaté látky. K zalévání používáme jednu část hnoje či humusu a 10 částí vody. Tato zálivka nedostatečně udržuje fosfor. Proto se doplňuje zálivka superfosfátem 12 až 15g na kbelík hnojiva. Jsou rostliny, jako například asparágus, které mají rády kravský hnůj. Proto při přesazování vymažeme stěny květináče kravským hnojem. Hnojení slepičím či ptačím trusem má větší efekt než hnojení kravským hnojivem. Ptačí nebo slepičí trus rozředíme vodou do slabě zeleného odstínu. Velkou koncentrací trusu bychom mohli rostlinu spálit, zahubit. Toto hnojivo dobře prospívá rychle rostoucím a velkým rostlinám - citrusy, palmy, fikusy, monstery, difenbachie atd. Mikrobiologická hnojiva - preparáty, obsahují komplexní potřebné mikroorganismy a produkty pro růst rostlin. Jsou různé druhy fyziologických roztoků. Mají vliv na rozvoj rostliny a kvetení. Svým aktivním působením přispívají pro zlepšení vrstev zeminy. Při používání se řídíme instrukcemi. Pokojové rostliny se zalévají nebo postřikují 1 až 2 krát týdně.