Reagovat na příspěvek:
Jméno: E-mail:
www:
  tučný text |  kurzíva |  červeně |  zeleně |  WWW | 
Přidat fotku:

Urážlivé nebo reklamní příspěvky budou vymazány !
Prohlašuji, že tato odpověď je kvalitní a chci aby byla započítána do kreditního systému.
  

Anonym
Anonymní




18.01.10 000 19:48

Krmení psů v zimě

V průběhu zimy dochází u psů i přes dobře izolující srst k vyšším tepelným ztrátám. Čím nižší teplota, tím vyšší zátěž pro organismus. Jak je možné jim pomoci zimu bez úhony zvládnout? Kromě jiného i správnou výživou.
Krmiva určená pro vyšší zátěž

Při zátěži musí krmivo představovat ideální směs

* zdrojů energie,
* zdrojů pro obnovu tkání,
* systémů udržujících optimální množství vody a elektrolytů,
* systémů udržujících optimální acidobazickou rovnováhu.

Optimální krmivo by mělo „umět“:

* udržovat optimální tělesnou hmotnost (včetně střevního obsahu),
* udržovat optimální složení tkání (včetně redukce nadbytečného tuku a vody),
* navodit rezistenci proti mechanickému poškození,
* udržet respiratorní kapacitu (snížení produkce CO2),
* udržet optimální acidobazický stav (tuky, pufry a kationt/aniontová rovnováha),
* pomoci organizmu vypořádat se se stresem (bílkoviny, kyselina askorbová).

Psí sportovci

Pro saňové psy je zima hlavní závodní sezónou. Obvyklý cyklus tréninku a závodění ve střední Evropě začíná v říjnu a končí v dubnu. Prvních devět týdnů jsou psi zpravidla podrobeni intenzivní tréninkové zátěži, od desátého do dvacátého týdne probíhá hlavní závodní sezóna, v 21.–24. týdnu se intenzita zátěže zmírňuje.
Intenzita zátěže se liší podle typu závodů. U nás se obvykle běhají sprinty (14–28 km). Na konci sezóny se většinou snižuje tréninková zátěž tak, že se běhají kratší vzdálenosti. V závodní sezóně psi uběhnou v tréninku kolem 800 km a při závodech kolem 400 km. Tréninky a závody přestavují pro psy fyzickou i mentální zátěž podobně jako pro lidské atlety. Požadavky na příjem energie mohou být u závodníků i třikrát větší než udržovací.
U lidských atletů způsobuje kombinace vysokého obsahu glycidů a tréninku zvýšené ukládání glykogenu a možnost prodloužení zátěže. Teorie superkompenzace glycidů je poměrně úspěšná u vytrvalostních cyklistů a běžců. Poslední studie ukazují, že utilizace glykogenu má větší vliv na schopnost snášet zátěž než koncentrace glykogenu před zátěží.
U lidí a u hlodavců bylo zjištěno, že intenzivní vytrvalostní trénink zesiluje oxidační potenciál volných mastných kyselin změnami v aktivitě mitochondriálních enzymů. Zvýšené využívání volných mastných kyselin kosterními svaly zpomaluje utilizaci glykogenu a tím zvyšuje vytrvalost. Potrava může napomoci zlepšit oxidaci volných mastných kyselin a tak šetřit svalový glykogen. Na tuk adaptovaní jedinci ukládají méně svalového glykogenu, ale pomaleji ho využívají, a tak mají stejnou svalovou vytrvalost jako jedinci „nadopovaní“ glycidy. Navíc se u těchto jedinců ukládá v kosterních svalech větší množství triglyceridů.
Protože dieta s vysokým obsahem tuků představuje u lidí riziko vaskulárních onemocnění, je trend vysokotukých diet v lidské dietetice akceptován jen pomalu. Psi netrpí vaskulárními chorobami, ale veterináři mají často spojen vysoký obsahu tuků v potravě se vznikem pankreatitidy. Psi krmení způsobem zaměřeným na trávení tuků mají lepší vytrvalost než psi krmení potravou s vysokým obsahem glycidů. Psi krmení dietou s vysokým obsahem tuků mají větší potenciál pro mobilizaci a využití volných mastných kyselin než psi krmení potravou s vysokým obsahem glycidů.
Mastné kyseliny představují u psů lepší palivo než glycidy. Celkové tělesné zásoby mastných kyselin jsou řádově dvakrát větší než jsou zásoby glycidů. Dieta s vysokým obsahem glycidů je spojena s vyšší bazální hladinou inzulinu a tedy i se sníženou lipomobilizací, zejména na počátku zátěže. Krmiva s vysokým obsahem glycidů představují u psů riziko rhabdomyolýzy (poškození kosterních svalů).
Krmivo pro závodní psy musí obsahovat vysoké množství bílkovin pro prevenci stresem indukované anémie a vysoké množství tuku k uspokojení požadavků na příjem energie. Poměr bílkoviny/tuk v krmivu tak představuje údaj důležitý pro optimalizaci zátěže.
Obsah tuku v krmivu ovlivňuje (především u koček) i chutnost krmiva.
Psi držení celoročně venku

Pro psy chované celoročně venku nepředstavuje hlavní problém krmivo, ale voda, respektive její nedostatek. Občas se v zimních měsících setkáváme s úhyny psů vyvolanými intoxikací solí. Příčinou není špatné přesolené krmivo, ale běžné krmivo s normálním obsahem soli a současný nedostatek vody, respektive její zamrznutí. Pokud se zvíře po příjmu potravy nemůže napít, může dojít k úhynu i po běžných granulovaných krmivech.
U volně žijících býložravců dochází při střídání ročních dob ke změnám v příjmu potravy. Nejvíce potravy přijímají na podzim, aby si vytvořili dostatečné tukové zásoby. Přes zimu příjem potravy omezují a to i tehdy, když k ní mají přístup. Na jaře se opět příjem potravy instinktivně zvyšuje. Tomuto cyklu se přizpůsobuje i bachorové trávení. Celý proces je pravděpodobně řízen hormonálně a souvisí zřejmě se zkracováním a prodlužováním světelného dne.
U masožravců není takováto dynamika prokázána, ale ke zvýšené tvorbě tukových zásob na podzim dochází. Je proto vhodné zvýšit u celoročně venku držených zvířat obsah tuku v krmivu. Pro běžné středoevropské podmínky je ale většina granulovaných krmiv v tomto ohledu vyhovující. Obsah tuků se v nich pohybuje kolem 15 %. Výraznější zvýšení je nutné pouze pro psy v intenzivní zátěži, tedy především závodní psy. Speciální krmiva pro ně mají obsah tuku výrazně vyšší, ale pokud by se podávala psům s minimálním výdajem energie, pak by představovala riziko obezity.
Krmiva s vysokým obsahem tuku by měla mít i zvýšený obsah vitamínu C.
Psi „bytoví“

U psů držených v bytě nepředstavuje krmivo v průběhu zimy výraznější problém. Vzhledem k tomu, že u doma držených psů je větší riziko obezita než podvýživa, není nutné krmnou dávku vzhledem k zimě nijak upravovat.
Největší problém je pro doma držená zvířata střídání tepla a zimy. Zatoulání a dlouhodobý pobyt na mrazu je pro doma chovaného psa daleko větší riziko než pro psa celoročně chovaného venku. Nejčastější komplikací, se kterou se setkáváme, je zánět močových cest. Občas může dojít i k onemocnění ledvin.
Všechna opatření, která pomohou těmto zvířatům venku udržet tělesnou teplotu, mají smysl. Platí to v těchto případech i pro psí oblečky, i když je nutno dbát, aby se při pohybu ve sněhu nepromočily a nepůsobily tak opačně, než majitelé zamýšleli.

MVDr. Oto Huml
Vedilab, s. r. o., Plzeň
www.vedilab.cz
www.vedilab-analytika.cz

Vytvořeno dne 31. 12. 2009 - 12:12 v kategorii Psi, Výživa, Z obsahu minulých čísel,


















Upravit




Navigace: A B C Č D E F G H I J K L M N O P Q R Ř S Š T U V W X Y Z Ž VŠE

Podpořte nás · Kontakt· Kniha návštěv · RoboStav
Copyright (c) 2024 by CELÝSVĚT. Všechna práva vyhrazena!
Kontaktní e-mail: celysvet(zav)email.cz




Yorkšírský terier
Yorkšírský terier



Yorkšírský terier
Yorkšírský terier



Yorkšírský terier
Yorkšírský terier



Yorkšírský terier
Yorkšírský terier



Yorkšírský terier
Yorkšírský terier



Fotogalerie (1939)...


Přidat foto...


Poradna
Poradna
Poslední dotazy:
13.03:citaceAno nymní Dobry večer,chci sezeptat jestlivadí,když jorksirovi nest...
12.03: Ráda bych sezeptala. Mám fenkuYorkšírka spapírama apřemýšlala jsem ošt...
12.03: Tak mámdneska takovouradost, dneskadošly granule RC azatím tomu mlsouno...
HELP !


IQ test online

Hry online
 Přihlášení :
 Registrace :
Svátek má  Tibor, zítra Sáva