ROSTLINNÝ SVĚT
Vitamíny jsou jedny z nejzávažnějších a nejprospěšnějších obsahových látek v rostlinách pro lidský organismus.
Jejich nedostatek, zvláště v jarních měsících, může vést k hypovitaminózám, které vážně ohrožují zdraví. Zelenina, ovoce, lesní plody a byliny jsou jejich závažným zdrojem.
Vitamín C
Je v rostlinách nejrozšířenější. Lékaři doporučují denní dávku od 60-100 až 150 mg i více. Je důležitý pro normální funkci organismu, je součástí mnoha stimulačních dějů. Při denní dávce kolem 100 mg omezuje výskyt onemocnění dýchacích cest a vyšší dávky zlepšují pružnost cév. Hovoří se dokonce i o příznivém vlivu na brždění růstu rakovinných buněk. Důležité jsou vysoké dávky pro nemocné cukrovkou, u silných kuřáků, u žen užívajících perorální antikoncepční prostředky, u starých lidí, kteří mají sníženou schopnost vstřebávání vitamínů a v rekonvalescenci. Také stresové situace moderního městského života vyžadují vyšší dávky vitamínu C.
Nedostatek vitamínu C se projevuje únavou, krvácením dásní a celkově sníženou odolností proti infekcím. Zvláště děti ho potřebují v pravidelných denních dávkách.
Vitamín C se neukládá v těle do zásoby a je ho nutné přijímat pravidelně. U vitamínu C z přírodních zdrojů je mnohem vyšší účinnost než u syntetického, ale při zvýšené spotřebě je vhodné je kombinovat.
Vitamín C se rozkládá vyšší teplotou, stykem s kovy. Protože je rozpustný ve vodě. Lze ho dlouhým máčením plodů vyluhovat. Rychle se okysličuje. Je stálejší v kyselém prostředí. Nejvíce vitamínu C obsahují čerstvé rostliny. Významným zdrojem jsou šípky (až 200mg ve 100g), dřínky (200mg), černý rybíz (až 400mg), jeřabiny (až 200g), rakytník (350-1000mg), citrusové plody (kolem 50mg). Ze zeleniny paprika (až 400mg), křen (kolem 100mg), růžičková kapusta, petržel, pažitka, kopr, řeřicha, červené zelí, yzop (vše kolem 50mg). Dále se vyskytuje v květáku, bramborách, brukvi, zelí. Mnoho ho je v kopřivách, popenci, v lesních plodech, zeleninových natích (libeček, celerová nať,)
Vitamíny skupiny Bjsou rovněž rozpustné ve vodě. Vyskytují se v ovoci, bylinách, zelenině, ale i v dalších produktech.
Vitamín B1 (thiamin, aneurin)
Vitamín B1 se zúčastňuje přeměny sacharidů, ovlivňuje funkci svalů i nervového systému. Ničí se dlouhým varem. Vyskytuje se v bramborách, nejvíce v obilninách, v obilních klíčcích a ve slupce, v luskovinách. Dále je v lískových i vlašských oříškách, v mandlích, kaštanech, meruňkách, šípkách, v červené řepě, mrkvi, ředkvi, cibuli, řeřiše, zelí, špenátu, v kapustě. Krom toho také v mléce, mase, droždí.
Snížený příjem se projevuje bolestí hlavy, nechutenstvím, záněty nervů, únavou. Denní dávka je 1-2 mg. Vyšší potřeba je nutná při tělesné námaze, v těhotenství, při stresových situacích, při otravách nikotinem a alkoholem, arzénem, olovem a jinými těžkými kovy.
Vitamín B2 (riboflavin)
Je součástí každé živé buňky. Nejvíce je ho obsaženo v játrech, mléce, droždí, vejcích, luštěninách. Ovlivňuje růst a obnovu buněk. Jeho nedostatek se projevuje záněty sliznic, změnami pokožky, slzením očí, zvýšenou sekrecí žláz, bolavými ústními koutky. Kromě živočišných produktů se vyskytuje také v šípcích, meruňkách, v listové zelenině, natích, zelí, rajčatech.
Je ho třeba přijímat denně v množství 1,5-2mg.
Kyselina pantothenová (B3)
Má vliv na celkový metabolismus, na látkovou přeměnu. Vyskytuje se v červené řepě, chřestu, květáku, fazolích, žampiónech, v čerstvé zelenině vůbec.
Denní dávka je 10-50mg.
Vitamín PP (kyselina nikotinová, niacin)
Uvolňuje enzymatické procesy v těle. Má vliv na dobrý stav pokožky, trávení, nervový systém. Vyskytuje se nejvíce v živočišných produktech )ledviny, játra, srdce), dále v listové zelenině, mrkvi, rajčatech, hrášku, bramborách, v obilninách, v šípcích, v houbách.
Denní doporučená dávka je 15-20mg.
Kyselina listová
Ovlivňuje tvorbu krve, zvláště červených krvinek. Dále působí kladně na trávicí ústrojí. Vyskytuje se především v listech zeleniny, špenátu, kadeřávku, kapusty, v brokolici, mrkvi, hrášku. Tělo ji pomocí normální mikroflóry ve střevech dovede syntetizovat.
Denní dávka se odhaduje na 200mg.
Vitamín B6 (pyrodoxol)
Jeho nedostatek negativně ovlivňuje funkci mozku a krve. Způsobuje poruchy cév, kůže a nervů.
Vyskytuje se kromě droždí, jater, masa a obilních klíčků i v zelenině a ovoci. Zejména ve vlašských a lískových ořechách, dále ve špenátu, hrášku, fazolkách, bramborách, květáku, mrkvi, salátu, zelí, rajčatech, jahodách, třešních, pomerančích a citrónech.
Velmi důležitý je pro kojence, kde ovlivňuje mentální i fyzický vývoj dítěte. Zde je doporučená denní dávka podle věku kolem 0,5mg, u dospělých 1-2,5mg. Dostatečný příjem tohoto vitamínu je zvlášť nutný také u nemocných, kteří delší dobu užívají antibiotika,u žen, které používají hormonální antikoncepci, a také u nemocných polyartritidou.
Vitamín B12 (cyanokobalamin)
Nevyskytuje se v rostlinách. Má vliv na krvetvorbu a trávení. Zdravé tělo si jej dovede vytvořit, ale je-li vyživováno plnohodnotnou stravou.
Denní dávka je velmi nízká, kolem 0,005mg.
Vitamín H (biotin)
Je potřebný pro normální funkci pokožky. Je produkován střevními bakteriemi. Vyskytuje se v kvasnicích, ale i v zelenině (červená řepa, květák, špenát, zelí, hrášek, borůvkové listy, žampióny, fazole, lesní jahody).
Denní dávka se odhaduje na 0,25mg.
Cholin
Je obsažen v řadě rostlinných olejů, především v sójovém oleji, dále v kysaném zelí, celeru, pampelišce, černém bezu i v kopřivách. Také se vyskytuje ve vnitřnostech a žloutcích.
Cholin brání usazování tuku v játrech a působí na dobrou funkci ledvin i nadledvinek.
Inositol
Má podobný účinek jako cholin, navíc ovlivňuje růst a snižuje obsah cholesterolu v krvi. Vyskytuje se např. v zelí a zeleném hrášku.
Cholin i Inositolse řadí ke komplexu vitamínů B, ale nemají charakter vitamínů, protože tělo je částečně schopno si je vytvářet samo.
Vitamín A (retinol, axeroftol)
Je rozpustný v tucích. Nejlépe se vstřebává v přítomnosti tuku (salát s olejem). Má význačný vliv na růst, dobrý stav pokožky (při jeho nedostatku zdrsní pokožka na zadní straně paží, lýtek apod.). Přispívá k odolnosti proti infekcím a má význam i při dalších procesech v organismu. Jeho nedostatek způsobuje zhoršení vidění za šera, má vliv na kožní onemocnění.
Potřeba vitamínu A je vysoká v období vývinu, růstu, dále u nemocných cukrovkou a při jaterních chorobách.
V ovoci, zelenině a vůbec v rostlinách se vyskytuje ve formě karotenů provitamínů A. Důležitým zdrojem vitamínu A jsou živočišné produkty, játra apod.
Vitamín A se tvoří v živočišném těle z karotenů převážně ve stěně střevní. Nejvíce karotenů mají jeřabiny, meruňky, šípek, černý rybíz, ze zeleniny červená paprika, špenát, mangold, kapusta, nať celeru, petržele, kopru, řeřicha, kořen mrkve.
Velmi mnoho karotenu mají plody rakytníku i listy kopřivy, šťovíku a pampelišky. Dostatek karotenu mají žlutomasé tykve a melouny, cibulová a pažitková nať, zelená paprika.
Vitamín A je citlivý na okysličování; krátce působící vyšší teploty snáší.
Doporučená denní dávka je 1-2,5 mg.
Vitamín E (tokoferol)
Rozpouští se v tucích. Dnes je známo, že je to několik chemicky příbuzných látek izolovaných jak z rostlin, tak z živočichů. Vitamín E má značné antioxidační účinky chrání tuky a vitamín A před okysličením. Někteří badatelé tvrdí, že zpomaluje stárnutí, protože brání oxidaci buněk, má vliv i na dobrou činnost mozku, krve, nervů a svalů, zlepšuje hojení ran.
Vitamín E podle některých výzkumů příznivě také ovlivňuje plodnost a prospívá rozvoji plodu v těhotenství i dítěte krátce po narození.
Vyskytuje se v brokolici, rajčatech, řeřiše, růžičkové kapustě, hlávkovém salátu, hrášku, špenátu, chřestu, petrželové nati a napři. i v semenech šípků aj. více je ho v játrech.
Denní dávka se odhaduje na 10-30mg.
Vitamín K (fylochinon)
Je potřebný pro normální srážlivost krve. Je to opět skupina několika chemicky příbuzných látek. Normální zdravý organismus je schopen si ho sám vytvářet. Po léčení antibiotiky bývá však tato schopnost porušena.
Vyskytuje se např. v šípcích, bílém a červeném zelí, květáku, růžičkové kapustě, špenátu, mrkvi, rajčatech jahodách, kopřivách aj. Při jeho nedostatku dochází k poruchám ve srážení krve.
Doporučená denní dávka je asi kolem 1mg.
Je rozpustný v tucích.
Vitamín P (rutin, hesperidin)
Je to skupina látek, která se už dnes ale neoznačuje jako vitamíny, protože tělo je schopno si je vytvořit. Příznivě ovlivňují křehkost kapilár.
Vyskytují se v citrónech a pomerančích, černém rybízu, paprice, pohance, kapustě, salátu, rajčatech, hroznech, routě, šípkách, malinách aj.
Denní potřeba činí podle některých autorů 30mg.
Vitamín D (kalciferol)
Působí proti křivici a podporující odolnost proti chorobám se v rostlinách vyskytuje méně. V menším množství ho obsahují houby, špenát, rajčata. Hlavně se však vytváří v pokožce při ozařování ultrafialovými, slunečními paprsky.
Denní dávka je asi 0,01mg.
Je ještě další řada látek, které byli kdysi za vitamíny považovány, v ovoci a v zelenině se vyskytují jen hodně málo a proto se tu o nich ani podrobněji nezmiňujeme. Většinou jsou obsaženy v živočišných tkáních. Je jím např.:
Vitamín F
Jsou to vlastně esenciální nenasycené mastné kyseliny (linolová a linolenová), uplatňující se při kožních onemocněních, v léčebné kosmetice aj.
U-faktor
Jsou to sirné sloučeniny vyskytující se např. v zelí a v jiných brukvovitých zeleninách. Chrání údajně před chorobami žaludku a dvanáctníku.
Článek v rámci spolupráce poskytla webová stránka:bylinky.kvalitne.cz
|